Přečteno: A proto skáču

Autor: Naoki Higašida
Počet stran: 169
Nakladatelství: Paseka
Rok vydání: 2007/ překlad 2016
Anotace: Mladý spisovatel, básník a bloger z Japonska trpí tak silnou formou autismu, že nedokáže mluvit. Jeho vidění světa je však neuvěřitelně bohaté, citlivé a inteligentní. Dokázal to v bestselleru "A proto skáču", který ve svých třinácti "sepsal" za zcela mimořádných okolností. Metodou ukazování znaků na abecední tabulce odpověděl na osmapadesát otázek, jež mu ostatní často kladou: Proč nemůžeš být chvíli v klidu? Proč se učíš nazpaměť jízdní řády? Co je nejhorší, když má člověk autismus?
Unikátní knihu v Japonsku objevil britský spisovatel David Mitchell, sám otec autistického syna, společně s manželkou ji přeložil do angličtiny a Higašidu a jeho niterné svědectví proslavil po celém západním světě. "Představte si, že se nacházíte v místnosti s dvaceti radiopřijímači. Všechny jsou spuštěny a naplno se z nich linou hlasy a hudba. Nejde je vypnout ani ztlumit a místnost nemá okna ani dveře, takže jedinou úlevu vám přinese naprosté vyčerpání" přibližuje v sugestivní předmluvě Mitchell pocity lidí s autismem. 

Z mého pohledu...
Na tuto knihu jsem byla opravdu
zvědavá a těšila jsem se, až si jí konečně budu moct přečíst. A předem říkám, tohle je otázka tak dvou hodin, ale za přečtení rozhodně stojí.
Knížka je založená na otázkách a odpovědích. Jak už asi z anotace víte, Naoki Higašida odpovídal na otázky pomocí tabulky. Už jenom ten nápad se mi moc líbí, protože pro většinu lidí je zajímavé a možná i přínosné zjistit, jak lidé s autismem vlastně myslí. A jak se z knihy dozvíte, to že někdo nedokáže říct správná slova nahlas neznamená, že nedá dohromady větu. A znovu říkám, bylo opravdu zajímavé si tuto knihu přečíst. Toto dílo má pět kapitol.

V první kapitole s názvem O slovech se dozvídáme o mluvení, vykřikování, nebo například opakování vět. Autor odpovídá na otázky jako: " Proč máš potíže s konverzací?", nebo "Jakým způsobem komunikuješ?".

Druhá kapitola se jmenuje O mezilidských vztazích a dozvídáme se z ní o chování lidí s autismem. Tušili jste třeba, že tito lidé nejsou samotáři, i když to tak vypadá?

Třetí kapitola O pocitech mi připadala ze všech nejzajímavější. Logicky je to asi tím, že nám přibližuje jejich pocity. Jak se cítí, v dané situaci? Proč poskakují? Co je nejvíc uklidňuje a naopak rozčiluje?

Zájmy a koníčky je nadpis čtvrté kapitoly. Co člověka s autismem baví? Proč tak rád sleduje reklamy v televizi? A pomalu zjišťujeme, jak moc je jejich svět rozmanitý a odlišný.

Poslední kapitola O chování odpovídá na všechny zbylé otázky. Mně se osobně nejvíc líbila poslední otázka a tak jí trochu rozvinu.
Co si myslíš o autismu?
Autor odpovídá, že má pocit, jako by přišel odněkud z daleké minulosti. Sice vypadá, jako normální člověk, ale přesto se tolik liší. Chtěl by, aby si díky němu lidé vzpomněli, co je pro tuto planetu důležité. Osobně se mi ta myšlenka líbí a jsem ráda, že se celý den jenom nelituje. Váží si toho jaký je, a věří, že to, jaký je má nějaký důvod.

Za sebe hodnotím 90 % a doporučuji všem přečíst!

Komentáře

  1. Tak tohle vypadá hodně dobře.

    OdpovědětVymazat
  2. O téhle knize nečtu prvně, ale po přečtení týhle recenze vím, že si jí budu muset přečíst. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Vídám knihu poměrně často a docela dost mě láká, takže by bylo fajn ji najít na vypůjčení v knihovně :)

    OdpovědětVymazat
  4. Na tuto knihu jsem také nedávno narazila a zvažovala jsem, jestli ji koupit nebo ne. Nakonec jsem koupila jinou, ale možná se jednou dostanu i k této. :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář!

Oblíbené příspěvky