Přečteno: Moje sestra žije na krbové římse

Autor: Annabel Pitcherová
Počet stran: 199
Rok vydání: 2011/ překlad 2017
Nakladatelství: Slovart/ #Booklab
Anotace: Stěhování mělo představovat příležitost, jak se odstřihnout od toho, co se stalo před pěti lety, a začít znovu. Jenže i v novém domově se desetiletému Jamiemu zdá, že je vše při starém – táta pije, máma dál žije s cizím pánem, sestra Jas nejí, kocoura Rogera to nezajímá a sestra Rose je pořád na krbové římse. A k tomu ho ještě v nové třídě posadí do lavice s jedinou muslimkou ve škole! Zvládne Jamie ve spidermanovském tričku zachránit svou rodinu a udržet si důležité přátelství?

Z mého pohledu...
Abych pravdu řekla, na tuto knihu jsem se opravdu těšila. Autorčina předchozí kniha se mi líbila, i když odkaz na recenzi vám sem radši dávat nebudu. Psala jsem ji ve chvíli, kdy jsem s blogem začínala a co si budeme povídat... Tehdy jsem si evidentně myslela že jeden odstavec + věta "kniha se mi líbila" je nějaké veledílo. 😃

Bohužel jsem ale byla trochu zklamaná. Ale pěkně popořadě.

Kniha vypráví příběh Jamieho, který to nemá v životě zrovna jednoduché. Jeho otec pije, matka žije s někým jiným, jeho sestra odmítá jíst a jeho druhá sestra žije na krbové římse. Do toho se stěhují a stále je provází událost, která se stala před pěti lety. A aby toho nebylo málo, Jamieho otec je silně zaujatý proti muslimům a co se nestane - Jamieho posadí ve škole přímo vedle muslimské dívky.

Začala bych těmi kladnými věcmi. Autorka v této knize poukazuje hned na několik problémů. Asi největší pochvala patří autorce za poukázání na problém rasismu a strachu z uprchlíků. Jamieho otec opravdu nesnáší všechny muslimy a hází každého do jednoho pytle. Jamie ale velmi rychle pochopí, že není dobré soudit všechny lidi podle toho, co udělá jeden z nich.
Dalším problémem je smrt v rodině, která také není jednoduchá a autorka moc hezky poukazuje na to, jak takovou situaci Jamie prožívá a vypořádává se s ní.
Do toho ještě rozvod rodičů a stěhování. Opět jsou moc hezky vykresleny pocity Jamieho a jeho myšlenky ve chvíli, kdy potřebuje svou mámu, která tu pro něj není.

Co mi ale na knize trochu vadilo byla forma, jakou je kniha podaná. A ani tak ta forma, jako to, že kniha je zařazena mezi YA.

Abych to vysvětlila. Kniha je psaná z pohledu devítiletého chlapce, takže je samozřejmé, že jeho pohled na svět bude jiný, než ten můj. Připadá mi ale, že kniha by měla být zařazena spíše mezi dětské, než mezi young adult. Chvilkami jsem se nudila a i přesto, že se jedná o opravdu silný příběh se spoustou myšlenek a problémů, myslím si, že aby se jednalo o young adult knihu, mělo by to být napsané trochu jinak.

Kromě toho ale nemám co vytknout a myslím si, že být mi 10-12 let, budu z knihy nadšená, i když její téma vůbec není nic veselého.

Knížku hodnotím 70% a doporučuji přečíst spíše mladším čtenářům.
Za zaslání knihy mockrát děkuji nakladatelství Slovart, které mi mimo jiné zaslalo i krásný diář od A Cup of Style. Recenzi jako takovou na diář dělat nebudu, ale vzhledem k tomu, že si do něj budu od příštího roku plánovat články a věci kolem blogu, můžete se koncem roku těšit na článek ohledně organizace blogu.

Komentáře

Oblíbené příspěvky